Celiakie a já

Přeskočit na hlavní navigaci

Jak prožíváme advent

Vydáno: 06.12.2011 14:21

Pokud nás nesebral čert

Lékárna PPZdraví

 

Nejslavnostnější svátek z celého roku – vánoce, se blíží krok za krokem. Stejně jako dříve procházím při nákupech malé obchůdky a zákoutí, kde občas najdu nějaké to překvapení pro svoje kluky. Fotím zákoutí, kde na mne občas dýchne slavnostní atmosféra, občas mi dá přes hlavu Santa Claus. Trvám tím víc zarputile na svém ježíškovi, čím víc červených fousáčů, potkávám.

Dvě adventní neděle – železnou a bronzovou, máme za sebou. Ty prý představují naději a mír. Následovat bude svíčka přátelství a poslední ryze vánoční – zasvěcená tomu, co nám nosí dárečky. Obvykle jsem si dělala svůj věneček z chvojí, letos jsem se musela na poslední chvíli spokojit s tím, co jsem v tureckém pokladu made in doma našla. V obchodech jsem ke svému rozhořčení našla pouze Santu a plastové baňky. Pohoda ale může být i s kouskem plastu, dokud člověku v srdci hřeje svíčka vzpomínek na vůni maminčina cukroví.

Letos jsem obnovila svoji tradici osobních přání. Ctím svoji tradici. Loni nějak na to nebyla nálada. Zdraví zlobilo, chyběly nápady a tehdy jsem poprvé za několik let napsala jen několik přáníček. Bylo mi smutno. A to přesto, že nás na štědrý den bylo sedmnáct. Mám pocit, že letos zvládnu přípravu cukroví levou zadní. Díky emailům od maminky a jakési schopnosti improvizace. Samozřejmě nenajdu všechny ingredience nebo potřeby... Formičky se mnou přiletěly v létě, to hlavní už mám.

Kdo nás doprovází adventem? Sv. Ondřej, Mikuláš, sv. Barbora a Lucie. Více o nich zde. Co ale spojuje nás všechny s křesťanskou tradicí naší země? Je to snad pokora, rozjímání, zklidnění se nebo pomoc druhým? Často ano, ale moderní člověk je masírován negativními zprávami, které nám splývají v jeden pochmurný celek, krize sem, krize tam. Přehledy prodejů, „NEJ“ hotelů, „NEJ“ zboží, „NEJ“ oblečků. Všem, kteří žijí z měsíce na měsíc, se na sekundu zatočí hlava. A pak si najděme čas – zastavit se, přemýšlet, uzavřít dohody se sebou samými.

Tradice je dobrá. Dává pocit člověku, že někam patří. Že sdílí určité hodnoty s dalšími lidmi. A pokud se může obohatit o to, jak se advent prožívá jinde, je to krása. Taková, že mi vlhnou oči a dovolím si na okamžik zasnít se. Přeji pro letošní advent vám všem klid, společnost pozitivních lidí a umění sednout si a nechat drobky z perníčků na zemi. Občas je totiž důležitější pochovat svoje dítě.

 

PS: Tip na výrobu voňavé dekorace od známé: http://www.rodina21.cz/svet-kreativity/adventni-tvoreni-pro-nepokrocile

 

Průměrné hodnocení 83%
1 z 5 2 z 5 3 z 5 4 z 5 5 z 5
Hodnotilo 32 čtenářů.
Ohodnoťte článek
1 z 5 2 z 5 3 z 5 4 z 5 5 z 5

Celiakie a já doporučuje

Napište svůj názor

Poslední příspěvky:

Advent a já
Odvrhla jsem bláznění z úlidem.Jsem čistotná a ulízím když je třeba.Tak proč šílet.Abvent si užívám...
6.12.2011 15:51:50Bábina
Vstup do diskuse
Novinky





Odeslat
Přihlášení

Nejste-li dosud registrovaným uživatelem, můžete se zaregistrovat zde.

Přihlásit
Testování
Registrovat Přihlásit
Anketa

Jak pečete bezlepkový chléb?

Způsob přípravy docela často ovlivňuje výslednou chuť, jaký způsob pro pečení bezlepkového chleba se osvědčil Vám?

Váš prohlížeč nepodporuje flash.